PRVNÍ DNY NA VEJŠCE | Aleš Otava

 

 

Ahoj, zdravím všechny! 🙂 

Vítám vás u tohoto nového článku a nebojte se, nebudu typická youtuberka, která by tvořila něco ve stylu: „Hola, hola! Škola volá!“ (ona už je ta mrcha stejně tady! 😀 ), ale ke škole dneska zabrousím. Jak asi víte z mého předchozího blogu, dával jsem si začátkem roku 2018 různé cíle. Jedním z nich byly například dobré průvodcovské výkony na Kuksu, zaběhnutí nočního běhu (popravdě…, doteď se divím, že jsem ho zvládl), ale hlavním cílem bylo studium na nové vysoké škole. Jako obor jsem si vybral samozřejmě historii (jak taky jinak, že? 😀 ) – konkrétně „Kulturní dějiny“.

 

 

Jak už je tedy jasné, čekala mne změna. Stěhování (zase), což vedlo k bydlení s přítelkyní na kolejích.  Zatímco první týden jsme spolu zvládli výlety do Kutné Hory či Hluboké nad Vltavou (viz. předchozí články 🙂 ), následující týden už byl ve znamení studentského života. Dokonce je nutné říct, že na mě padla těžká nervozita. Jsem v novém prostředí a lidi, kteří se mnou studují, ve většině neznám…

Jak jsem nakonec hodnotil svůj první den? Bylo to super! Poznal jsem dva skvělé kantory, kteří se mi budou snažit pomoci ve studiu (minimálně to tak říkali 😀 ) a i když nevím, jak je kdo z nich přísný, mají něco společného – umí poutavě vyprávět! To je něco, co nesmírně oceňuji. Zatím jsem na univerzitě nepotkal žádného typického „uspávače hadů„, takže doufám, že budu mít štěstí i v dalších předmětech! 🙂 Například dnes jsem byl na přednášce, která se zabývá vývojem měst ve středověku či raném novověku. Opět musím říct, že se jednalo o skvělou přednášku, z níž jsem si hodně odnesl…

 

Minimálně jsem si odnesl spoustu zápisků! 😀 A vzhledem k tomu, že se během přednášek snažím psát hodně rychle, abych měl zpracovaných co nejvíce informací, rozhodl jsem se tyto zápisky přepsat do větších notesů. Když v posledních letech něco tvořím (dokonce i teď v rámci školy…minimálně teď – ze začátku semestru 😀 ), snažím se o fakt krásné „dílo“. V poznámkách chci mít přehled, nechci se za ně před nikým stydět a abych řekl pravdu, když si něco ručně zapisuji, pamatuji si to daleko lépe, než kdybych si to jen četl a nebo přepisoval do počítače. A co vy? Jak se vám dobře učí? Napište mi to, prosím, dolů do komentářů! Třeba se díky vám dostanu do druháku… 😀 😀

 

Jak to všechno shrnout? Za možnost, být na této univerzitě, jsem moc rád! Hodně jsem si přál zde studovat a pracoval ze všech sil na tom, aby se to podařilo. Mohu se zde dozvědět spoustu informací a ne, nejedná se o reklamu na tuto školu! 😀 Doopravdy musím říct, že mne předměty zaujaly. Zase na druhou stranu je potřeba si říct, že to bude chvílemi skutečné peklo. Což o to, přednášky jsou v pohodě, ale když si představím sebe na němčině, nebo takové paleografii (luštění těch starých textů), tak si fakt říkám, že se z toho asi po…..! 😀

Není ale dobrý nápad, abych hned házel flintu do žita. Kdybych nevěřil, že zde mohu nějaký titul udělat, byla by blbost do té školy chodit. Ne, titul zadarmo skutečně nedostanu. Jenže co dostanete (v životě) jenom tak? Nic! Platí to i v případě, kdy chcete něco dokázat. I kdybyste se chtěli stát úspěšným zpěvákem, hercem nebo třeba blogerem, tak budete mít před sebou dlouho a hodně náročnou cestu. Někdo vás od ní může odrazovat a klidně i házet klacky pod nohy. Pokud ale něco chcete dokázat, běžte si za svým cílem! Nikdo jiný to za vás neudělá. Je to jen VAŠE cesta! Pokud něco skutečně chcete dokázat, máte na to. 🙂

 

Nebudu vám lhát – docela mě zajímá, co byste rádi v životě dokázali VY! 🙂

 

 

 

Tak jo, tohle je pro dnešní článek všechno! 🙂 Doufám, že se vám líbil a pokud ano, budu moc rád za vaše komentáře či sdílení! 🙂 Moc mi tím pomůžete v mé tvorbě a rád bych vám tímto poděkoval za to, co mi k článkům píšete. Mám ty nejlepší čtenáře a čtenářky, jaké jsem si mohl přát! 🙂 

 

Mějte se krásně a těším se na vás u dalších článků!

Váš Aleš Otava

 

 

P.S. – tento blog můžete samozřejmě také odebírat (sjeďte dolů na „odběry přes email“) 🙂

administrator
Ahoj! :-) Jmenuju se Aleš Otava (24) a můžete mne znát z hospitálu Kuks, kde pracuji jako průvodce. O této práci jsem psal předchozí blog (odkaz najdete v hlavním menu), ale chci se dělit i o zážitky z mého běžného života. Právě proto vznikl TENTO BLOG! :-)

7 komentářů

  1. Lucka Stefani napsal:

    No to snad ne 😀 Úplně se vidím, jak jsem nastoupila do prváku.. Zápisky všechny a radši ještě něco navíc, všechno uspořádané, přehledné – ručně psané a to jsem na IT.. Jo tak přesně to mě po pár týdnech omrzelo. Momentálně se učím (teda skoro celá moje třída se učí) z prezentací na přednášky plus svých doplněných informací.
    Paleografie, to je název.. Už ale teď doufám, že se nějaký článek bude tomuto předmětů věnovat 😀
    No a konec článku.. Je to něco, co každý jednou za čas potřebuje slyšet od někoho jiného 🙂 Moc pěkná práce, přeji mnoho úspěchů ve studiu 🙂

  2. Anonym napsal:

    Jo jo, ručně psané poznámky jsou nejlepší…a v nich struktura a barvičky :)). Ale i tak jsem ráda, že už mám školu pomalu ale jistě za sebou. Tobě přeju úspěšný start, pokračování a za pár let snad i dokončení! 😉
    Kromě článku samotného Ti děkuju zejména za připomenutí mého snu do budoucna – po vzoru zahraničních institucí založit „středisko volného času“ pro lidi s postižením, kteří svojí činností budou zároveň zlepšovat postoj společnosti k této skupině obyvatel. Cíl by byl, síla by taky byla, času málo, ale stačí jen všechno zařídit a pak i pomalu rozjet. Naivně věřím, že mi to vyjde. :))
    PS: A fakt si jseš jistý, že má člověk úplně na cokoli, čeho chce dosáhnout? Bez výjimky?…

  3. Jana - Trefoil napsal:

    Zdravím,

    máš podobné pocity jako jsem měla na kulturně historických studií v prváku já – nadšení. 😁 A mě to ještě nepřešlo (a to už jsem ve třeťáku 🤣) Ano, sice začínám mírně šílet z bakalářky (ale, kdo ne 😂), ale díky škole se mi splnil sen – byla jsem v Irsku. 💚

    A co se týká zápisků, tak ty na přednáškách a seminářích píši do notebooku, ale doma vezmu blok do pořadače a přepíši to celé ručně, abych si to zapamatovala – jsem tzv. „opisovač“ s fotografickou pamětí. 😊

  4. Barča napsal:

    Paleografie, ach 😀 Mám čj-historie se zaměřením na vzdělávání, takže suprovka taky.
    A já si píšu růčo, co nemám v ruce, to se nenaučím.

  5. Leník napsal:

    Jsem moc ráda, že se Ti na vejšce líbí :). Píšeš moc hezky. To já bych při delším a rychlejším psaní začala hrabat. Proto budu asi psát spíše na počítači. Na základce jsem se naučila psát všemi deseti a účastnila se i soutěží, takže mi to naštěstí nedělá problém :). Jako dnes ten rozhovor 😀 naštěstí jsem stíhala zapisovat. Ještě jednou díky <3 :).
    Jinak já se na učení snažím vždy 100% soustředit a nerozptylovat se okolními věcmi (i když to jde někdy těžko 😀 – že jo, mobile :/ 😀 :D…). Třeba v dějepise se snažím učit po částech, protože toho bývá hodně. Takže si to rozložím po částech na více dní a pak to jde lépe :).
    Přeji Ti mnoho úspěchů!

  6. Veki napsal:

    Do dnes si pamatuji svůj přichod na univerzitu, byla jsem nervózná a zmatená. A vysokoškolská léta je něco, co bylo úžasné, i když jsem už pak před magisterskými státánicemi strašně chtěla pryč a už konečně neposlouchat ty „kecy“ a neuči se ty „kraviny“. Ale popravdě bych to vrátila zpět… a uvažuji, že až se vrátím do práce, ještě si vzdělání rozšířím. Vždy jsem se ráda učila.
    Uspávač hadů přijde, na to vem jed, na každé škole nějaký je. Stejně tak jako všude bude někdo, kdo se nebude chovat na zkošce fér (prostě člověka potopí, aby ho mohl „vyrazit“)… vše je o lidech. U piva se na to zanadává a jede se dál.
    Jinak jsem si taky vždy vše psala ručně, i když jsem byla jedna z mála, všichni frčeli spíš elektronicky, ale já se z počítače učit neumím, a když si to napíšu rukou, vždy si už část zapamatuji a učení jde lépe.
    Kdybys někdy něco potřeboval, napiš, věřím, že najdu ještě dost materiálů, které by tě třeba mohly zajímat, nebo ti pomoci… kromě archeologie, mám i historii a přednášky jsem měla u z kulturní antropologie a kulturních dějin.
    Díky za připomenutí těch krásných časů… dohledala jsem jeden ze svých prvních dojmů na vysoké škole: http://veki.blog.cz/1009/podivna-svoboda

  7. Anonym napsal:

    Školu zbožňuji. Pamatuji si, že když jsem chodila na střední školu, tak jsem měla každý rok vyznamenání. Milovala jsem učení, miluji ho i dnes. Ale bohužel zdravotní problémy mi „pomáhají“ učení zhoršovat. Pro člověka je těžké, když mu zdraví odbourává to, co má rád. Dokonce ho kvůli toho i vyhazují z práce. Ale to je vedlejší 🙂

    Co se týče školy, chodím na vysokou, ekonomicky podnikatelskou fakultu, z nějakého důvodu. Protože mám sen. A věřím, že se mi podaří ji zvládnout. I když jsem přešla na jiný obor. Loni mi chyběly 2 kredity, to naštve! Ale myslím, že letos se mi to podaří tak, jak si přeji. 🙂 Škola mi pomáhá si splnit sny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.