JAK ZAČÍT PROVÁZET? | Aleš Otava

V TOMTO ČLÁNKU MI DĚLAJÍ POTÍŽE ODKAZY NA DALŠÍ WEBY. VĚŘÍM, ŽE SE PŘÍŠTĚ TATO NEPŘÍJEMNOST NEBUDE OBJEVOVAT 🙂

Ahoj, zdravím všechny! 🙂

Hádám, že každý z vás má nějaký sen. Někdo by možná rád napsal knížku, někdo chce být dobrým blogerem a někdo by si třeba rád vyzkoušel moderování. Přiznám se, že mým cílem vždycky bylo, abych mohl bavit lidi. Tento sen se mi ale v průběhu života stával čím dál, tím více nereálným. Moje pocity, když jsem měl mluvit před skupinou lidí, byly přímo příšerné a tudíž jsem se začal psychicky (byť jsem tomu uvnitř silně vzdoroval) připravovat na to, že nikdy nebudu moct dělat to, co mně tolik láká. No…a teď jsem PRŮVODCE na hospitálu Kuks, což je jedna z nejhezčích památek v Česku!

Nedávno mi na Instagram (@ales.otava 😀 ) přišla zpráva od slečny z Národního památkového ústavu, zda-li bych s nimi udělal přímo na web NPÚ rozhovor (odkaz najdete na konci článku, nebojte se 😉 ) o sobě ve vztahu s průvodcovskou činností na památkách. Tato spolupráce mi udělala velkou radost a souhlasil jsem s ní. Nakonec jsem si ale řekl, že bych článek na téma: PROVÁZENÍ mohl zpracovat i pro tento blog. Rád bych v tomto článku shrnul nějaké své zážitky + rady a tipy pro ty, kteří by o brigádu průvodce měli zájem! 🙂

VYSTUPOVÁNÍ PŘED LIDMI

Díky průvodcovské činnosti jsem se zlepšil v několika věcech a získal spoustu ZÁŽITKŮ. Co se týče těch věcí, ve kterých jsem se zlepšil, je to hlavně SCHOPNOST MLUVIT S LIDMI! Právě s tímto bodem jsem měl v minulosti hodně velké problémy, které se projevovaly především ve škole u klasického (a milovaného 😀 ) zkoušení před celou třídou. Nesnášel jsem to a cítil jsem se vždycky příšerně. Tahle skutečnost je vlastně docela zvláštní, když si uvědomím, že jsem chtěl být od malička hercem, moderátorem a vlastně kýmkoli, kdo bude bavit lidi. Jenže jak mám mluvit před lidmi, když před nimi MLUVIT NEUMÍM?!

Přiznám se, že i přesto, že jsem vůbec neuměl mluvit, jsem se do průvodcovství pustil. A upřímně, první (soukromá) památka, na které jsem si to zkusil, nechtěla riskovat, tudíž jsem dostával především všechny možné práce, ale PROVÁZET JSEM NEMOHL! Dnes mi je jasné, že nechtěli riskovat průšvih, zvlášť když jsem ze začátku během souvislého výkladu vydával to nepříjemné a otravné „eeeeeeeee…“, když jsem si nevzpomněl, co mám v dané místnosti říct. Jo, bylo to strašný a dodnes obdivuji svého tehdejšího „učitele“, který ta moje častá „eeeee….“ musel trpět. 🙂

Výsledkem byla naprostá blbost (možná), protože jsem provázení VZDAL! Úplně jsem se na to vykašlal a vlastně se smířil s tím, že průvodcovství není brigáda pro mně. Pokud jsem tedy chtěl mít nějakou brigádu, musel jsem se spokojit s těmi klasickými, jako je například práce se zbožím v supermarketech. Tahle brigáda mi ale přišla neuvěřitelně stereotypní a uvědomil jsem si, že mi vlastně nic (v tehdejším životě) nedělá radost. Proto jsem se (přibližně po roce) rozhodl k provázení VRÁTIT. No a díky tomuto rozhodnutí jsem se mluvení a vystupování před cizími lidmi NAUČIL! Pomáhali mi s tím moji (tehdejší) noví kolegové, jelikož jsem se snažil začít na úplně jiné památce, kde jsem chtěl začít „od píky“!

Co se týče otázky „Jak se naučit dobře vystupovat?“, tak mi hodně pomohlo mluvení před zrcadlem. Budete u toho sice vypadat hodně divně, ale třeba to bude mít efekt! 😀 Zároveň mi hodně pomáhá, když si zapnu kameru a mluvím přímo na ni. Pak je dobré, že i zpětně přímo vidíte, v čem děláte chyby, tudíž se jich můžete vyvarovat. Je ale super, když máte někoho, jako jsem měl já, kdo vás vystupování před lidmi (jakýmkoli způsobem) naučí.

JAK ZAČÍT PROVÁZET?

Pokud budete skutečně přemýšlet o provázení, musíte určitě oslovit nějakou památku, kde byste rádi pracovali. Pokud na váš email odpoví z památky kladně, je už jenom na vás, jak se k tomu všemu postavíte. Já osobně jsem vždycky na začátek prošel osobní schůzkou s mým budoucím nadřízeným (či spíše nadřízenou) a ten mne seznámil s náplní mé práce, ale zároveň i vyzkoušel můj projev a to, jakým způsobem jsem schopen provázet.

Neodmyslitelnou součástí celého provázení je pochopitelně PRŮVODCOVSKÝ TEXT! Často slyším, že učení textu musí být nesmírně těžké a abych řekl pravdu, není to tak zlé. Řekl bych, že je daleko těžší se učit na zkoušky do školy (myslím samozřejmě vysokou… 😀 ). Jak se průvodcovský text učit, vám ale neporadím. Já osobně chodil na náslechy k jiným průvodcům, abych viděl přímo expozici a mohl si připodobnit, kde mám o čem mluvit. Chtěl jsem vidět všechny obrazy a další exponáty, které jsem měl vypsané v textu. Náslechy jsou skvělé i v tom smyslu, že vidíte samotného průvodce jak komunikuje s návštěvníky. Pokud se tedy rozhodnete, že se vydáte na práci průvodce, domluvte se s nějakým kolegou a poslouchejte jeho výklad.

JAKOU PAMÁTKU ZVOLIT?

Památky se dělí do dvou kategorií: SOUKROMÝCH či STÁTNÍCH (tedy pod Národním památkovým ústavem). Určitě se zaměřujte především na objekty, které jsou někde poblíž vašeho bydliště kvůli snadnějším dojíždění. Je ale spousta památek, které umožňují přespání.

Dostal jsem seznam památek, které právě TEĎ hledají své nové průvodce. Jedná se o objekty pod NPÚ a určitě je z čeho vybírat. Například je ve výběru hrad Karlštejn, Křivoklát, Šternberk (na kterém jsme byli, ale ještě jsem z tohoto výletu nevydal článek 😉 ) či dokonce Invalidovna v Praze. Odkaz na tyto památky přidávám: ( https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/41700-tak-trochu-jina-brigada-pojdte-provadet-na-hradech-a-zamcich ) a věřím, že si nějakou památku vyberete! 🙂 Ať si ale vyberete jakoukoli památku, věřím, že se vám život průvodce bude líbit! Je to úplně jiná brigáda, než například v supermarketu či fastfoodu. Provázíte zde návštěvníky a tyto prohlídky přináší spoustu zážitků, které beru na této práci jako to nejvíc! 🙂 Poznáte ale i spoustu nových lidí, mezi kterými si určitě najdete i kamarády. Chce to se tedy nebát svého mluveného projevu a…ZKUSIT TO! 🙂

ZÁVĚREM

Věřím, že se vám tento článek líbil a pokud ano, budu moc rád za vaše KOMENTÁŘE a opět i SDÍLENÍ! 🙂 Přál bych si, abych někoho tímto článkem oslovil a třeba i inspiroval k tomu, aby se sám začal věnovat provázení na nějaké památce.

Jak jsem psal na začátku tohoto článku, navázali jsme nedávno spolupráci přímo s NÁRODNÍM PAMÁTKOVÝM ÚSTAVEM a udělali jsme rozhovor, který vychází přímo na jejich stránkách. Přidávám sem tedy i tento odkaz (https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/42619-o-provazeni-na-kuksu-s-alesem-otavou-naucit-se-vystupovat-pred-lidmi-to-se-v-zivote-hodi-kazdemu?fbclid=IwAR3AFTdr8BTVgI-0MJHcMTuSWavis4oQV0OMQAGh_DA5aXLmXXRBBkN54B4) a doufám, že bude alespoň trošku čtivý a zajímavý! 🙂 Rád bych tímto NPÚ poděkoval za oslovení a příležitost veřejně mluvit na téma provázení, které se stalo důležitou součástí mého života. Věřím, že se vám rozhovor bude líbit! Případně dejte vědět! 🙂

Mějte se krásně a já se na vás těším buď tady na blogu, Instagramu či přímo na Hospitálu Kuks! 🙂

Váš Aleš Otava

P.S. – V poslední době sleduji blog (a videa) mé oblíbené blogerky Weef ( https://www.weefsworld.eu/ ), která má jedno krásné motto: „Míň věcí, víc zážitků!„. Rozhodl jsem se, že se právě tohoto motta budu letos držet a rád bych vás tedy požádal, abyste mi do komentářů napsali nějaké místo, které bych mohl navštívit (následně zpracovat jako článek, pochopitelně 😉 ) a jaké bych mohl získat nové zážitky. 🙂 Díky!

administrator
Ahoj! :-) Jmenuju se Aleš Otava (24) a můžete mne znát z hospitálu Kuks, kde pracuji jako průvodce. O této práci jsem psal předchozí blog (odkaz najdete v hlavním menu), ale chci se dělit i o zážitky z mého běžného života. Právě proto vznikl TENTO BLOG! :-)

6 komentářů

  1. Pear napsal:

    Říkám si, jak článek shrnout, ale napadá mě jenom, že se mi opravdu líbí! 🙂 A taky, že samozřejmě gratuluji k rozhovoru! Je to pecka! 🙂 Před nějakou dobou jsem zachytila reportáž, která měla podobný účel lidem tuto možnost představit, ale tohle se mi zdá daleko lepší. Přeci jen, kdo víc by měl vědět než samotný aktér na místě činu. 🙂
    Pokud něco dodám k článku, tak asi jen to, že už jen z toho jaké z článku čiší nadšení, tak je jasné, že Tě to prostě baví a to je reklama nad reklamy. Navíc se určitě najde někdo, komu nasadíš červíka do hlavy a začne hned studovat vložený seznam. Určitě je to v rámci vystupování před lidmi dost velká lekce, která se jen tak nezíská.
    Jinak i rozhovor je super, chápu, že muselo být těžké to dát dohromady, ale opět čiší z toho nadšení, ale zároveň i skvělá skromnost. Za mladou generaci si nemohli vybrat lepšího reprezentanta. 🙂

  2. Vera Havova napsal:

    Aleši, super. Sleduju na FB Přiznání průvodců a napadá mě k tomu všemu jediné: dělat průvodce není lehké. Je to náročné psychicky (a někdy fyzicky, když denně běhá člověk po schodech atd.) a hlavně to kladě vysoké nároky na zachování profesionální tváře (jo, návštěvníci někdy umí potrápit, ale pořád je tam průvodce pro něj), ne všichni průvodci to umí. A ne všichni umí mluvit, ne všechny to baví (jo, strojově odříkaný text znudí i svého vyravěče a znuděný vypravěč…). Jsem ráda, že jdeš takovým příkladem a že tvé prohlídky jsou zábavné (ale ne trapně zábavné) a že to bereš vážně a s láskou. 🙂 Jen tak dál!

  3. Petra T. napsal:

    Opět krásný článek! Kuks je nádherná památka. Já osobně jsem nikdy neměla nějak problém mluvit před lidmi, jelikož jsem na základce hodně recitovala, ale asi bych si úplně netroufla na průvodce. Věřím ale že je to krásná brigáda, získáš spoustu zážitků a poznatků. Nejlepší je když to člověka baví a zajímá se o to 🙂 Minulý rok jsem navštívila krásné hrady a zámky, z těch co mě zaujaly nejvíc je to Červená Lhota a pak zámek Nové Hrady, ten je má nádherné zahrady! Šternberk jsem taky navštívila a ten se mi teda taky moc líbil 🙂

  4. Eva F. napsal:

    Milý Aleši, článek na blogu i pro NPÚ je naprostá pecka!
    Je nám ctí, že jsi nás Kuksem provedl právě Ty. Jsi opravdu profík. Práce s lidmi není jednoduchá, tak Ti přeju do nové sezóny ( a i do těch dalších) pevné nervy, neutuchající optimismus a příjemné návštěvníky 🙂
    A místo k navštívení ? Konopiště 🙂

  5. Leník napsal:

    Super, nový článek! Moc jsem se na něj těšila :).
    To je obrovská čest mít rozhovor na stránkách NPÚ! Moc gratuluji, zasloužíš si to :). Článek je moc hezký.
    Provázíš fakt suprově. S tím eee se ti vůbec nedivím 😀 taky bych to určitě dělala. Vidíš, ve škole ti to nešlo a teď jsi ukázal, že jsi „strach“ (dá-li se tomu tak říct) překonal.
    Weef také sleduji. Je to moc super slečna.
    K navštívení? Dačice, věž :D. Ne, dělám si legraci. Stačí Dačice jako obecně. Na věž nemusíš, když nebudeš chtít 😀 a pak tě vezmu na koně ;).
    Jak říká Eva F. na Konopišti je krásně, také je super již zde zmíněná Červená Lhota… Je tady krásně v naší zemi <3

  6. Markéta napsal:

    Ahoj, skvělý článek! Já mám sice brigádu úplně jiného zaměření, ale taky při ní musím komunikovat s lidmi a až díky tomuhle článku jsem si uvědomila, jak daleko jsem se za těch 9 měsíců (ok, právě mi došlo, že dneska je to na den přesně 9 měsíců, to je husté :D) posunula. Abych byla konkrétnější, obvolávám lidi, kterým z jakéhokoli důvodu nebyl doručen dopis z naší firmy a snažím se zjistit aktuální adresu, případně kde je chyba. Tak jako ty, i já mám svůj call script, ale mám tu výhodu, že můžu jen číst, nemusím to umět nazpaměť. Každopádně ze začátku pro mě bylo naprosto šílené, že někdo odpověděl jinak než jsem měla napsané a já netušíla jak reagovat. Teď si tyto chvíle naopak moc užívám, někdy se s klientem i zasměju a strašně mě to baví.
    Jinak průvodcování zní i mě, jako člověku, který dějepis nikdy neměl v lásce, moc zajímavě. Jen škoda, že v mém okolí není kde provázet…
    A za sebe ti doporučím Dolní oblast Vítkovic. Je to teda úplně něco jiného než hrady a zámky, ale podle mě je to jeden z největších a nejdůležitějších symbolů mého kraje ♥ 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.