NEVÍM, JAK TO NAZVAT | Aleš Otava

Ahoj, zdravím všechny! 🙂

Když to shrnu, tak vlastně jsem blogerem již pomalu čtvrtým rokem – je neuvěřitelné, jak to letí! No a za těch několik roků jsem potkal spoustu lidí, kteří mi vyprávěli o tom, jak se sami snažili „prorazit“ v různých činnostech (mnohdy i tvůrčích), jenže to pak „zabalili“. A když si shrnu (teď už vlastně) loňský rok, tak jsem si říkal, že je možná čas vám něco zkusit předat. Tím prosím vás nemyslím, že bych byl nějaký zkušený člověk v životě, jen vám chci říct nějakou svou myšlenku, se kterou pak můžete dělat, co chcete. Budu ale moc rád, pokud tento článek pomůže alespoň jednomu jedinému člověku… 🙂

Na podzim roku 2019 jsem si naposledy změnil profilovou fotku na svých sociálních sítích. S fotkami mi tehdy pomohla @beyondela, které tímto ještě jednou moc děkuji! 🙂 Když se na ty fotky podíváte, je to úplně jiný styl, než který jsem měl kdy dřív – jsou takové tmavé…prostě jsou něčím úplně jiné. No a ty fotky vznikly v době, kdy jsem si uvědomil, kým jsem! Uvědomil jsem si, že se blogování a focení chci věnovat skutečně nejvíc, jak to jen půjde. A proto jsem na ty fotky od Danči tolik spěchal. 😀

Dobře – možná si teď říkáte: „No to ses tedy posunul!“, ale ono to tak vážně je. V loňském roce jsem asi nejvíce bojoval sám se sebou a hlavně s myšlenkou, zdali nadále tvořit jakýkoli obsah na internet. Byly to hodně časté vnitřní boje, byť jsem ve skutečnosti na internet nahrával vždycky jen pozitivní články, které vás měly pobavit, potěšit – jakkoli vám zpříjemnit den. Přesto jsem minimálně 3x měl v hlavě jasnou představu – bez rozmýšlení (a bez rozloučení) vymazat blog, fotky na Instagramu. Jo, někdy se to tak stalo, nálada byla na hovno a teď si ani nedokážete představit, jak jsem rád, že jsem tak nakonec neudělal!!! 🙂

V čem je hlavní problém? POKUD ZAČNETE TVOŘIT NA INTERNET, POZNÁTE SKUTEČNÝ CHARAKTER LIDÍ, KTEŘÍ VÁS OBKLOPUJÍ! Pokud máte skutečné přátele, poznáte je. A pokud takové najdete (což jsem přesvědčený, že ano), nezklamte je! 🙂 Bohužel je tu pak větší skupina, která vám to jednoduše nebude vůbec přát. Bude jim vadit, že se od nich jakkoli odlišujete a tím narážím na svůj úvod tohoto článku – spousta mých známých mi řekla, že přestala tvořit, protože by na to někdo přišel! No a co když na to někdo přijde?! Není do prdele jedno, čemu se kdo věnuje?! Nejraději bych řekl, že to jedno je a tento článek ukončil s tím, že vlastně nevím, co vám tu mám povídat. Pravdou ale je, že to tak jednoduché není.

Pokud čtete mé články a příspěvky na IG pravidelně, tak víte, že jsem ukončil nějaké etapy ve svém životě. Nebudu tu konkrétně jmenovat tu určitou, ke které se vyjadřuji – každopádně jsem se setkával neustále s tím, že byl problém v mé tvorbě. Ale proč? Vždy jsem se snažil tvořit POD SVÝM JMÉNEM, čímž si na sebe šiju pěkně drsnej bič. Pokud totiž vydám něco, co bude fakt ostuda, půjde to za mnou. Nepůjde to za žádnou pomyslnou „postavou“, která by mi byla mým internetovým alter egem. Ne, pokud vydám nějaký článek, vydává ho Aleš Otava, kterého znají i právě lidé v mém okolí. Pokud se výměnou za sledovanost snížím například k tomu, že budu nechávat rozpouštět prasečí hlavu v Coca-Cole (odkaz na nejmenovaného youtubera), půjde to za mnou – Alešem Otavou, takže za nikým jiným! Pravda, psát pod svým skutečným jménem je trošku nevýhoda, že ztrácíte svou „anonymitu“, která se na netu opravdu hodí! Zase na druhou stranu se snažím vždy pracovat na blogu tak, abych se za sebe v budoucnu nemusel stydět.

Páni, jak já si vzpomínám, když ve škole zjistili, že jsem se snažil v něčem prosadit a okamžitě jsem byl terčem posměchu jen proto, že jsem něco začal dělat! 🙂 Smích, který byl vlastně směřován jen tomu, že „něco“ tvořím, ale přitom tam nic k smíchu nebylo. Jo, staré dobré časy. A co je smutné – tohle zažívá spousta lidí, kteří se při školních povinnostech rozhodli něco tvořit – hudbu, blog, videa – prostě cokoliv!

Tvorba na internetu je běh na hoodně dlouhou trať. V cestě máte spoustu překážek – a rozhodně tím nemyslím, že technika je drahá, že je těžké zaujmout. Ono je totiž hodně potřeba, abyste zvládli bojovat s kritikou, hejtem či zmíněnými zlými komentáři lidí ve vašem okolí. Zase na druhou stranu je ale potřeba říct, že právě tyto překážky vás mohou zocelit. Právě díky těmto překážkám zjistíte, jestli to, co děláte, děláte doopravdy srdcem. Několikrát jsem měl chuť a touhu skončit s nadějí, že všechny ty nepříjemnosti skončí. Jenže kdybych to udělal, tak bych si své rozhodnutí jednou vyčítal. Žijeme v době internetu, kdy prakticky každý z nás může dosáhnout čehokoli, co si vysní. Když si to tak vezmete, můžete se stát novými zpěváky, spisovateli, dát se na dráhu baviče – prostě MŮŽEME DNES DĚLAT COKOLI! Máme internet, peníze se vždycky najdou alespoň na základní potřeby a v nejhorším si můžeme na cokoli vydělat v práci/na brigádě. Jediné, co je opravdu potřeba a co je největší překážkou, je STRACH. Strach, že nám „to nepůjde“, strach z kritiky a hejtu! Pokud budete v čemkoli pociťovat, že vás okolí „hejtí“ a dává vám najevo, že je blbost to, čemu se věnujete, tak se uklidněte. Uvědomte si, že vaše tvorba či jakákoli jiná záliba těší lidi ve vašem okolí – lidi, kteří vás podporují v tom, co vás baví. A hlavně dělejte to, CO VÁS SKUTEČNĚ BAVÍ! Nezapomínejte si ale PŘIPOUŠTĚT KONSTRUKTIVNÍ KRITIKU, protože ta je nesmírně důležitá a bez ní se prostě dál posunout nemůžete. Takoví lidi vám ale řeknou, co je špatně a jak byste to mohli zlepšit… 🙂

V roce 2019 jsem byl několikrát této těžké zkoušce vystaven. Byl jsem v neuvěřitelném šoku, že vaše tvorba, úspěchy (a vše, co s tím souvisí), mohou vadit nejen lidem ve studentském věku, ale zároveň i dospělým lidem. A proč? Protože prostě něco tvořím, jdu si za nějakým cílem. To je vlastně jediný důvod! Svou tvorbu jsem si ale díky tomuto období skutečně zamiloval. URČITĚ S NÍ NEBUDU V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ KONČIT, jelikož je to jedna z mála věcí, které mi v životě dělají skutečnou radost. Když nahraju fotky na INSTAGRAM, přidám článek na blog a čtu poté vaše komentáře, je to úžasný pocit. A když vidím, že vás mé příspěvky skutečně baví, zlepší vám den, tak je to mým hnacím motorem… 🙂

ZÁVĚREM… 🙂

Na závěr tohoto článku (který vychází přesně po půlnoci na Nový rok) vám chci upřímně popřát, ať se věnujete tomu, co vás skutečně bude bavit! Je důležité, abyste si dělali radost a byli jste šťastní! 🙂 No a jsem moc rád, že jste dočetli tento článek do konce. Omlouvám se za ty dvě vulgaritky, nicméně jsem byl zrovna v rozpoložení, že jsem se snažil psát tak, jak jsem to cítil. A co si budeme, když vám není nejlépe, tak ty vulgarity lítají v daleko větším počtu, než v tomto článku! 😀

No a jak jsem říkal, tak moje tvorba bude trošku jiná a již 4. LEDNA 2019 budeme s @sladislav a @dfashion.cz tvořit první fotopříběh „ZNOVU“. Už se na to moc těším, bude to můj úplně nový projekt a nemusíte se bát, na svém INSTAGRAMU budu sdílet i nějaké ty fotky ze zákulisí… 🙂

Budu moc rád za vaše KOMENTÁŘE, budu rovněž vděčný za SDÍLENÍ a těším se na vás u dalších článků na tomto blogu v roce 2020! 🙂 🙂

.

.

Váš Aleš Otava

administrator
Ahoj! :-) Jmenuju se Aleš Otava (24) a můžete mne znát z hospitálu Kuks, kde pracuji jako průvodce. O této práci jsem psal předchozí blog (odkaz najdete v hlavním menu), ale chci se dělit i o zážitky z mého běžného života. Právě proto vznikl TENTO BLOG! :-)

8 komentářů

  1. Terenka napsal:

    Nevzdávej se, protože to má smysl a nebudou určitě jediná, co to tady napíše. Tak všechno nejlepší do nové dekády! ✌️

  2. Miroslav Skopal napsal:

    Aleši děkuji, také dělám., co mě baví, učím se z chyb, přijímám konstruktivní kritiku a neposlouchám závistivé a blbé kecy těch, kteří nikdy nic nevytvořili. Vystupují pod svým jménem a beru své vzestupy a pády jako součást úžasné cesty, které se říká život. Slunce i déšť, bouřka i klid to vše patří do života, stejně jako smích, pláč, strach a křik. To všechno činí život pestrým a je úžasné, že se najdou lidé, kteří se nebojí podělit o své zkušenosti. To je přátelství. Děkuji za ně. Úspěšný, hořkosladký rok 2020.

  3. Eva F. napsal:

    Milý Aleši,
    za sebe musím přiznat, že bych blog nepsala. Nebo ne nějak osobní. A to také z důvodů které zmiňuješ. Ráda ale čtu ten Tvůj a obdivuju tu odvahu jít s kůží na trh. Lidé jsou někdy zlí i když nic netvoříš a být takto vidět chce vážně odvahu. Tvůj článek je rozhodně k zamyšlení. Jít si za svým snem a stát si za tím. A i když můžou nastat důvody proč to úplně nevyjde, byla by určitě chyba to nezkusit…
    Snažíš se optimisticky nakopávat lidi ( vyznělo to divně, já vím 😀) aby se nevzdávali, podpořit je. Máš cit k naslouchání, čteš mezi řádky… Uplatnil by ses dobře i jako mentor, kouč a podobně. Jsem zvědavá jakou další cestou se někdy vydáš ale cokoli si vybereš, v tom budeš úspěšný. Měj se hezky pa E.

  4. Pecka! Pokiaľ od niekiaľ počuješ hejty, (nie kritiku) pretože tá je dôležitá, ale očividné hejty, ktoré nijak nevysvetľujú prečo je tvoja tvorba zlá, v prvom rade sa pozri na to odkiaľ prichádza. Ak ťa hejtuje človek ktorý v živote nič nedokázal čiste preto že nezdvihol zadok a nič nerobí, nebuduje, nemá žiadny cieľ, vôbec sa takýmito hejtermi nezaoberaj. Často na ľudoch totiž kritizujeme práve to čo by sme možno chceli do nedokaujeme. Ak je to niekto, na kom ti záleží, člen rodiny, blízky kamarát, môžeš skúsiť rozhovor, prípadne dobre mienenú radu, inak sa na to ale vykašli. Nieje našou povinnosťou obhajovať sa pred ludmi ktorí nezmenia názor, pretože oni vlastne ani názor nemajú. Názor nech je akýkolvek má niečo obsahovať… PREČO sa im nepáči to čo robíme ? Nevedia? Potom je to len prázdny výkrik do tmy za ich nedosiahnutími cieľmi, určite nie niečo, čo by nás malo brzdiť.

    Ja osobne som bola nútená blog zanonymizovať, hlavne pre bezpečnosť, nakolko sa zaoberám aj kontroverznými témami a tu na Slovensku nám nebezpečne rastie extrémizmus a miera xenofóbie. Rovnako moje okolie patrí do tejto skupiny, a preto o tom nepotrebujem diskutovať s ľudmi ktorých zaujíma len ego, nenávisť, verbálne útoky, falošné vlastenectvo, náboženské hodnoty podla ktorých nežijú a podobne. Nestojí to za to.

    Teším sa však na dobu, kedy budem môcť slobodne písať o čo chcem a čo považujem za dôležité, a s čitateľmi budem môcť diskutovať pod svojim pravým menom, bez strachu alebo potreby veci obaľovať a účelovo meniť.

    Úprimne ti držím palce a dúfam že to daleko dotiahneš Nech je to blog či fotografovanie, dvere máš otvorené a my dúfame, že vyberieš tie správne(pre teba).
    ….(tie v ktorých je tma nie… v hororoch to nikdy nedopadne dobre… bud nepredvídateľný a oklameš hejterov ktorý v nich čakajú) 🙂

  5. Martina napsal:

    Aleši opět úžasný a upřímný článek a těch pár peprnějších slov vůbec nevadí.Naopak je vidět,že píšeš tak jak to citíš a nepretvařuješ se.
    Mě se tvoje tvorba a cesta kterou jdeš líbí a ten tmavší a trochu tajemný koncept je úžasný.
    Ty jsi krásným příkladem toho,jak se člověk dokáže posunout a zlepšovat.
    Je dobře,že si se nenechal odradit a jdeš si za svým.Upřímná kritika je důležitá a pomáhá k tomu se zlepšovat.
    Hejtováni je jen prostředek slabých lidí druhým ublížit,odradit je od toho co dělají a vybíjí si svoji neschopnost na druhých.Normalni a se sebou spokojený člověk tohle nedělá.
    Já naopak obdivuju každého kdo něco umí,tvoří a i přes všechny překážky si jde za svým.
    Tobě přeju spoustu dalších nápadů,dobré lidi kolem sebe a postupné plnění svých snů.
    Nakročeno máš dobře.
    A je dobře,že jsi to ty.
    Aleš Otava který ví co chce,v životě našel svoji cestu a neschovává se za přezdívku.
    Hodně štěstí a jen tak dál

  6. Jana napsal:

    Milý Ali, určitě tvoř dál, dělej co Tě baví. Život je boj a nenech se od své práce, kterou děláš ze srdce ♥ odradit špatnými lidmi. Ano, na sociálních sítích je strašně moc zlých a bezcharakterních lidí. Nenech se jimi převálcovat! Vím, jsi citlivé povahy, ale i tak zkus být silný. 🤗 Moc ráda čtu Tvé řádky… Hodně štěstí v nové tvorbě. 🍀 Jana

  7. Machačková M napsal:

    Ahoj Aleši, článek jsme četli sice o nějaký den později, než byl napsán, ale velice nás potěšil. Je v něm mnoho upřímností, které ti moudří co ho budou číst ocení. Není to lichotka, ale za poslední rok nebo dva jsi hodně „vyrostl“ Těší nás Tvé úvahy a životní postoj. Jsou to mnohé moudrosti, kterými se při své tvorbě, nebo respektive zálibě, řídil člověk stejného příjmení a pro mne nejbližší. Nebudu se dále rozněž%novat a napíši jen že držíme palce .Přejeme mnoho úspěchú, tvoř si krásný život naplněný vším co tě těší, baví a na blbce nehleď. Majka,

  8. Anička napsal:

    Hele ono to tak prostě je. Jakmile děláš něco jiného než ostatní a děláš to dobře a někdo ti to chválí, lidi budou žárlit, zlobit se, že to co máš ty, nemají i oni. Ale jedno ti řeknu, takoví lidé mi jsou u prdele (když už si to použil i ty v článku, použiju to slovo taky :D). Jsem moc ráda, že si jdeš za svým. Hodně lidí to nedokáže a končí, protože se moc „spoléhají“ na názor ostatních.

    TheWayByA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.