TOHLE JSEM JÁ | Aleš Otava

Ahoj, zdravím všechny! 🙂

Asi každý z vás se už setkal s KREATIVNÍM BLOKEM! Pokud je něco, co lidem s minimálně špetkou kreativity ztrpčuje život, je to právě tato potvora. No a řekněme, že jsem si teď prošel trošku větší krizí, než jsem čekal. Ať ve škole, v mém osobním životě, tak i ve tvorbě (psaní, focení)…

Ta definice KREATIVNÍHO BLOKU je vlastně úplně jednoduchá. Jste tvůrci a snažíte se ve své práci pokročit. Problém je ale v tom, že…TO NEJDE! Ať děláte cokoli, tak pořád to buď nejde a nebo si myslíte, že jste „prokletí“ prolomili, načež se na výsledek podíváte a nelíbí se vám. V mém případě takové nápady končí v koši… 🙂

Problém číslo 2? ZKOUŠKY! Ano, bylo potřeba zimní semestr zakončit nějakými těmi zápočty a zkouškami, takže to znamenalo učení. A právě v období, kdy studenti nespí a představují si ty nejhorší možné scénáře zkoušek, jsem si pořídil NOVÝ FOŤÁK – ZRCADLOVKU! No a když mám doma učení a zrcadlovku, co myslíte, že vyhrálo? 😀 UČENÍ (!!!), jelikož mi hořely termíny zkoušek neuvěřitelným způsobem. Byla to ale ironie osudu – na něco se několik měsíců těšíte, ženete se za něčím a pak z toho ani nemáte pořádně radost, protože na tu vaši novou radost jednoduše nemáte čas. Zkoušky každopádně dopadly dobře, vše mám uzavřené a už se nemůžu dočkat dalšího semestru (cítíte tam tu ironii?)!

V rámci focení jsem se ale rovněž hodně trápil. Prostě a jednoduše MI TO ABSOLUTNĚ NEŠLO! Možná si vzpomenete na Harryho Pottera, že „hůlka si vybírá kouzelníka„. Začínal jsem mít upřímně pocit, že moje nová zrcadlovka si svého majitele sice vybrala, ale já jím nejsem. Foťák je samozřejmě úplně jiný, než můj Olympus, takže technicky se s ním musím co nejdříve seznámit. Z čeho jsem byl ale naštvaný, je výsledná fotka. Jako kdyby to moje oko jednoduše přestalo úplně pracovat…

No a tak (pokud jsem se neučil, samozřejmě 😀 ) jsem vymýšlel další a další fotky, které by měly nějakou myšlenku a příběh. Frustrace samozřejmě sílila, na Instagram jsem nepřidával prakticky žádné nové fotky (ok…začínám na tom být závislý, mám asi problém), ale nápady na fotky se kupily. Co mi ale hodně pomohlo k realizaci posledních fotek, které jsem na svou nejoblíbenější sociální síť nahrál, byl jeden blogerský web, kde jsem narazil na rozhovor s blogerkou LOLOU JUKELSON. Lola je blogerka, co píše už více, než 10 let a začíná hodně dělat do oblasti foto/video. No a když si do této naší kombinace přimícháte ještě HONZU alias „SLADISLAVA“, máte z toho pořádný koktejl kreativity… 🙂 S těmito dvěma tvůrci jsme se vydali přímo do centra Prahy (konkrétně na stanici metra MUZEUM) a začali pracovat na fotkách, které se líbily velkému množství followerů. My si teď jednotlivé fotky ukážeme a trošku víc se vám rozepíšu, proč jsem dostal nápad právě na takovou myšlenku a možná i to, jak samotné fotky vznikaly… 🙂

Fotky s názvem „HELP!“ jsou v tomto mém období asi nejdůležitější. Nevím, jak vy, ale já mám strašný problém si říct v jakémkoli případě o pomoc. Je úplně jedno, o jaký jde problém, ale snažím se ideálně sám vyřešit, abych nikoho neotravoval. No…a to je samozřejmě špatně! 🙂 Nikdy není hloupé někoho poprosit o pomoc – může jít o obyčejnou banalitu, tak i vážnější problémy. Od toho máme kamarády a co si budeme povídat, sami bychom pomohli našim kamarádům, kdyby nás o cokoli požádali.

Já mám kolem sebe naštěstí skutečně několik lidí, které mohu mezi PŘÁTELE zařadit. Někteří mi pomáhají při mém vysokoškolském studiu (a upřímně, bez nich bych to asi nedal), no a právě i fotky, které si ukazujeme v tomto článku vznikly díky pomoci mých kamarádů! Takže kamarádi, DÍKY! 🙂

JAK PROBÍHALO FOCENÍ? | Co se týče takového pohledu do zákulisí, tak focení bylo celkem úsměvné. Přeci jen jsme si potřebovali počkat na větší skupinku lidí, aby na fotce byly zachyceny jejich šmouhy. No a když kolem nás skutečně lidi procházeli, tak se mým směrem dívalo hned několik lidí – dokážu si představit, že s určitým nepochopením. Přeci jen když v takové poloze, v jaké jsem byl já, tak čekáte nějakého bezdomovce nebo feťáka. Ale výsledky dobré, ne? 🙂

Další fotka se jmenuje „KAŽDÝ SÁM“ a myslím, že je úplně jasné, co jsem se tady snažil zachytit. Tady byla jasná myšlenka: zachytit rozchod dvou lidí, kteří jsou si sice pořád blízcí, ale zároveň se už výrazně odcizili. Takže ano, je tam zachycení toho konce, kterého se všichni během vztahu bojíme. Jak jsem ale poslední větu k tomuto příspěvku na Instagramu: Jak jinak může začít něco nového, když to dosavadní neskončí? 🙂 Konec vnímám jako začátek něčeho úplně nového. Samozřejmě to není lehké, bolí to…ale něco na tom bude, nemyslíte? 🙂

Na předchozí fotku pak přímo navazuje „FOREVER ALONE?“ (v překladu „Navždycky sám?„). Tady jsem si zase zahrál s Lolou já, no a jednalo se o fakt náročné focení, protože…podívejte se na ty eskalátory! 😀 Tuto část jsme fotili skoro půl hodiny, takže si dokážete představit, jak otravné bylo neustále vyjíždět po schodech nahoru, abyste mohli jet zase dolů. A pro velký úspěch ZASE NAHORU! 😀 A asi si dokážete představit tu legraci (a hlavně nezvyk), když odjedete moc brzy, takže se musíte vracet, aby ta fotka vypadala fakt podle představ. Běh proti směru jízdy eskalátoru fakt není nic pěkného… 🙂

No a hlavní myšlenka? Jak jsem říkal, navazuje tím na „KAŽDÝ SÁM„. Tato fotka právě zachycuje ten začátek něčeho nového. A vlastně ukazuje, že každý den (včetně toho nenáviděného pondělí) může přinést něco fakt skvělého! Klidně už jen to, že někoho nového potkáte. A nemusí to být hned holka/kluk, s kterým skočíte do vztahu. Může to být i někdo, kdo se stane do budoucna vaším dobrý přítelem… A nebo to mohou být úplně jiné maličkosti, které vám prostě zlepší den.

Tahle fotka (a hlavně myšlenka) hodně vystihuje mou povahu. Já jsem často těžký pesimista, ale zároveň si vždycky řeknu něco ve smyslu „ono to tak asi mělo být, přijde něco lepšího„. Máte to tak taky? 🙂

ZÁVĚREM

Tak…fotky jsme si představili, popovídali jsme si o nich a..TOHLE JSEM JÁ! Příběhy, které se snažím ztvárnit v podobě fotek, se se mnou „trošku“ ( 😀 ) pojí a hlavně…cítím, že mám obrovskou radost ze života, když mohu něco vymyslet, když mohu fotit a spolupracovat s fakt inspirativními lidmi, kteří jsou zapálení do toho, co dělají. Za poslední rok jsem si uvědomil, že fakt nejsem člověk, co by chtěl sedět doma na zadku a nic nedělat. Chci skutečně užívat života, překonávat různé výzvy, prostě ŽÍT! A věřte mi, když jsem s Honzou a Lolou pracoval na těchto fotkách, tak jsem fakt ŽIL a BYL ŠŤASTNÝ! 🙂 Takže pokud chci dneska předat nějakou myšlenku, tak jakou? Prostě a jednoduše – dokud to jde (a ono to jde!), tak dělejte věci, co vás baví. Nemusí to být hned s vidinou zisku. Věnujte se tomu něčemu proto, že se při tom cítíte šťastní a že vás to naplňuje! Abyste si to jednou nakonec nevyčítali… 🙂

Jo…a říkal jsem vám o tom, že jsem měl tu svou „KLETBU“ ve focení, vzpomínáte? Co myslíte, podařilo se mi ji překonat? Já bych řekl, že ano, ale zkuste na to mrknout sami. Tentokrát mi byla modelkou moje fajn spolužačka a myslím, že to šlo samo… 🙂

No…a došli jsme na konec tohoto článku. Jsem upřímně moc rád, že jste ho dočetli až sem a budu upřímně moc rád za vaši JAKOUKOLI zpětnou vazbu. Budu rád za SDÍLENÍ, ale i za KOMENTÁŘE pod článkem! 🙂 Každopádně věřím, že jste si tento příspěvek na blogu užili. Teď mi držte palce, aby všechno dopadlo a mohl bych se vám příště pochlubit ještě s jednou peckou… 🙂

Mějte se krásně, ať se vám daří a protože je moje aktivita na blogu, jaká je, sledujte můj INSTAGRAM! 🙂

Zase příště!

Váš Aleš Otava

Aleš Otava
Aleš Otava - 26 let, bloger, fotograf, průvodce - Invalidovna (památka pod správou Národního památkového ústavu)

12 komentářů

  1. Eva F. napsal:

    Tyhle Tvé „nové“ fotky jsou vážně dobré a ty popisky… velmi výstižné. I když se fotky pojí primárně s Tebou samým, najde se v nich nějakým způsobem každý.
    Vlastně ani nemám co víc k nim napsat. Teda, chtěla bych 🙂 ale budu opakovat to, cos napsal Ty sám. Možná bych teď malilinkatým písmem napsala sama pro sebe…že nějaká slabost nebo říct si o pomoc není poklesek v očích druhého.
    Začátek mne lehce pobavil 🙂 Zkoušky proti novému foťáku 😀 boj se sebou samým, hotové peklo na zemi 😀 a závěr.. s Tvou myšlenou se ztotožňuju. Protože když ne teď, tak kdy?
    Měj se moc hezky a jeď dál 🙂 pa E.

    • administrator napsal:

      Ahoj, Evi! 🙂

      Ono to s tím „říct si o pomoc“ je prostě někdy příliš těžké. Asi to, že člověk ukáže, že není úplně všemocný a má nějaké limity (jako ostatní normální smrtelníci). Spousta z nás se snaží být co nejlepší a co nejvíc samostatní.. 🙂
      Jsem moc rád, že se Ti fotky líbí. Však budeme dělat na tom, aby jich bylo co nejvíce.

      Tak se měj krásně a zase někdy!
      Aleš 🙂

  2. Lucy napsal:

    Super článek. Sama vím, jak je takový „kreativní blok“ zákeřný, takže blahopřeji k jeho překonání. Myslím, že se ti to opravdu povedlo. Fotky jsou velmi dobré a vyjadřují to, co podle mě prožívá více z nás. Prostě život, který je někdy hodně nevypočitatelný a ano, někdy potkáme člověka, který v našem životě už zůstane v době, kdy to vůbec nečekáme. (třeba i na těch eskalátorech 🙂 ) Rozhodně v téhle tvorbě pokračuj, hodně ti sedí.

    • administrator napsal:

      Ahoj, Lucy! 🙂

      Kreativní blok je jeden z největších nepřátel lidstva! 😀 Každopádně moc děkuji za hezký komentář a kdo ví, jak se ta tvorba bude ještě vyvíjet. Teď chci fotit emoce, příběhy…ale kdykoli se to může posunout zase dál. Chci tvořit to, co mi dělá radost. 🙂

      Měj se krásně 🙂
      Aleš

  3. Skvělé fotky, mají atmosféru a emoci. To mám ráda a málo se to vidí. 🙂 Jen škoda, že jsou ve článku v malém provedení. Na něco takového bych se klidně mrkla z blízka 🙂

    • administrator napsal:

      Ahoj, Petrželko! 🙂

      Děkuji Ti! Jsem moc rád, že se Ti fotky líbí. Právě na emoce se snažím zaměřit. Co si budeme povídat, je nám to nejbližší. Na samotné fotky se můžeš na tomto blogu každopádně mrknout i v plné velikosti. V menu si najdi kartu FOTOPŘÍBĚHY a tam to najdeš. Ta stránka je ještě v rámci přemýšlení, jak bude finálně vypadat, tak prosím o trpělivost. 🙂

      Měj se krásně a snad se na Tebe můžu zase brzy těšit!
      Aleš

  4. Janina napsal:

    Zdravím, Aleši,

    fotky se mi velmi líbí – nevím, jak to napsat mají v sobě nocý rozměr či co. Asi to dělá ta modrá barva 😀

    Ano, máš pravdu, říci si o pomoc je někdy hodně těžké (vím to 🙂 ), ale klidně to zkus, Člověk se naučí něco nového a posune se i třeba někam dál..

    To, jak popisuješ seznámení se se svým novým foťáčkem mi připomíná mě samotnou s mým Panasonic Lumix 😀 😀 – mám ho již celkem dlouho, ale stále se seznamuji … a nemám odvahu ho přepnout z automatu na manuál – protože bych ty fotky přece zkazila 😀 …o něčem takovém jako jsou rozmazaná světla v pozadí si mohu v mém případě nechat zdát 😛 ). Až dodělám povinnosti ve škole budu mít na focení více času. 😉 Mimochodem, jak to děláš v zimě, aby ti k foťáku nepřimrzly ruce k foťáku? 😀 😀

    Jo, jo, když je člověk kreativní, není spokojen nikdy. A v tom je ten „zakopaný pes.“ Člověk má pak potřebu to několikrát předělávat, likvidovat a začínat znova. 😛 😀

    Měj se krásně

    • administrator napsal:

      Ahoj Jani! 🙂

      Děkuji Ti za milý (a dlouhý) komentář. Co se týče „nového“ směru mé tvorby, je to celé založené na experimentování. No a ty barvy – tam ten experiment celkem sedí, že? Každopádně NÁS (nedělal jsem to jenom já sám) moc těší, že se Ti fotky líbí.
      Na manuál se určitě neboj přepínat! 🙂 Právě to rozmazané pozadí se dělá díky manuálu. Takže určitě se neboj experimentovat i Ty – jen v rámci učení s foťákem. Čistě teoreticky bys mohla určitě mrknout na net a zjistit si, zdali někde u vás poblíž probíhají kurzy, jak pracovat s tím foťákem. Není to nic trapného, sám se teď budu hlásit k Canonu, abych „ovládl svou zrcadlovku“. Pak už stačí jen ovládnout Instagram, internet a následně….CELÝ SVĚT!!!!! MUHEHEHEHEHEHEHEHEHEHHE!!!!!!

      Měj se krásně a díky za tak dlouhou přízeň, s jakou sleduješ mou internetovou tvorbu. 🙂
      Aleš

  5. Vee napsal:

    Vždycky nad fotkami úplně žasnu! Jsou vážně skvělé! Jsem moc ráda, že si objevil to, co tě baví a musím říct, že ti to vážně jde. Taky bych si přála s foťákem tak umět.:). A jinak, opět parádní článek! :))

    Moc se mi líbí to, jakým způsobem máš udělaný svůj „koncept“ příspěvků, že všechno je sjednocené a .. aaaaaa! ❤️❤️

  6. Lu Wild napsal:

    S krizí se potýká úplně každý, kdo tvoří hodnoty čistě ze své hlavy. Někdy prostě nejde a nejde, jindy zas není chuť nebo naopak inspirace. Důležité je ji překonat 🙂 Tobě se to povedlo, ono s přáteli jde přece všechno lépe! Fotky jsou povedené, mají nápad a to se mi líbí.

  7. Anděla napsal:

    Ty fotky… jsou… zkrátka… boží. :O

  8. Beyond Ela napsal:

    Tahle série fotek se vážně povedla!!! Krizi má sem tam každý z nás a je to prostě normální, ale na tobě obdivuji, že se nevzdáváš a jdeš si za tím, co chceš! Držím palce dál a těším se na tvou další tvorbu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.