PTÁME SE A ODPOVÍDÁME | Aleš Otava

Ahoj, jak se máte? 🙂

Kdyby to šlo, tak bych vám na ty otázky skutečně odpovídal jinde, než doma. Nuže, zkuste si představit, že je brzy ráno a čtu si někde venku s východem slunce vaše otázky – musíme to přece trošku ozvláštnit! 🙂 Abyste to ale měli opravdu kompletní, tak do tohoto článku přidám nějaké fotky, které jsem nedávno udělal na hvězdárně v Ďáblicích, kam jsem vyrazil časně z rána, když ještě málokdo byl venku v ulicích… 🙂

Možná to víte, možná ne, ale před lety jsem natáčel videa na YouTube. Už bych se k tomu nechtěl ideálně nikdy vracet, byla to kravina, ale byl tam jeden formát videí, které jsem rád dělal. Byly to klasické Q&A (nebo, pokud chcete, „asky“), kde jsem odpovídal na dotazy mých tehdejších diváků. No a řekl jsem si, že bych mohl po dlouhé době udělat podobný příspěvek i na tento svůj osobní blog. 🙂

My to ale celé uděláme trošku jinak, protože klasické Q&A probíhají tak, že se vy ptáte daného autora, nicméně i já jsem vám před časem položil na svých instastories jednu otázku a sdílel jsem vaše odpovědi. Stories jsou ale o rychlosti, takže jsem se k tomu všemu nemohl moc dobře vyjádřit, takže si dáme takový menší reparát a zároveň poté já odpovím na VAŠE otázky, které jste mi hodili na Instagram, co vy na to? 🙂

JÁ SE VÁS PTÁM: „NA CO SE TĚŠÍTE, AŽ SKONČÍ KARANTÉNA?“

Co se týče této otázky, tak jsem chtěl jít trošku jinou cestičkou a neptat se vás zbytečně, jak trávíte karanténu, protože pak by tam byly dost možná i odpovědi typu „nudím se“, což by nebylo úplně fajn pro ostatní, co by se na stories podívali. Proto jsem chtěl, abyste mi napsali, na co se těšíte, čímž jste mohli přemýšlet nad věcmi, které vám dělají radost. 🙂 Tak si je pojďme shrnout!

Několik z vás mi napsalo do odpovědí, že se těší na BRIGÁDU! Zcela tomu rozumím, sám už se těším, až začnu provázet. Je to již pár měsíců, kdy jsem měl poslední prohlídku a věřte mi, člověk z toho vypadne. Doufejme tedy, že brzy nebezpečí koronaviru pomine, protože – CHCEME SI NĚCO UŽ, SAKRA, VYDĚLAT! 😀

Vzhledem k tomu, že můj profil sleduje dost lidí, kteří se focení věnují, tak častá odpověď byla víceméně, že se těší, až BUDETE ZASE MOCI FOTIT! To máme taky podobné, protože já osobně mám v hlavě spoustu projektů, které už už bych moc rád rozjel, akorát mi k tomu brání ta nepříjemná situace. Zároveň je mi úplně jasné, že nám všem, co se focení na IG věnujeme, klesá postupně sledovanost, protože nemáme moc co nového přidávat. Věřme, že se to zlepší a můžeme si dál zase v klidu tvořit! 🙂 Stejně je to zvláštní, jak to výrazně ovlivnilo celý náš tvůrčí život. Něco rádi děláme, no a najednou to prostě nejde. Tak jo, přestávám být pesimistický a jdu mrknout na další odpověď!

Další bod je prakticky očekávaný, protože se jedná o CESTOVÁNÍ! Teď si tedy nejsem úplně jistý, jestli tím myslíte (vy, co jste takto odpověděli) cestování po ČR a nebo někam k moři do zahraničí! 🙂 Pokud bychom měli mluvit o domácím (tj. českém) cestovním ruchu, tak k němu jsem se vyjadřoval v nedávném článku TURISMUS PO KARANTÉNĚ. Co se týče nějakého moře, tam to bude chtít opravdu hodně trpělivosti a já osobně jsem třeba v tuhle chvíli pro to, aby se nějaký čas nikam necestovalo. Je to z jednoduchého důvodu – spousta zemí podcenila přípravu před virem a tudíž by to bylo nebezpečné. Možná ne úplně pro nás, zato pro naše blízké. A vezměme v potaz, jak jsme nadávali na ty, kteří se vraceli z Itálie a nakonec ani nedrželi karanténu… :/

No a z čeho jsem měl velikou radost, je, že se těšíte, AŽ SE UVIDÍTE SE SVÝMI PŘÁTELI a RODINOU! Na to se už taky moc těším, protože už opravdu několik týdnů uteklo, co jsme se neviděli, ale pořád jsme na tom hodně dobře, co se týče nějakého kontaktu. Když si to tak uvědomíte, spousta generací před námi neměla takové vymoženosti, které máme dnes my. Můžeme kohokoli klidně i zdarma kontaktovat. Sice na dálku a není tam to osobní, co mám já osobně moc rád (já například nenávidím telefonování… 😀 ), ale buďme rádi alespoň za to! 🙂

No a máme tu již avizovanou druhou část tohoto článku, kde teď naopak budu odpovídat já na VAŠE OTÁZKY, které jste mi psali na Instagramu či do komentářů tady na blogu! Samozřejmě chci, abyste případně mohli narazit na profily někoho nového, tudíž ke každé té otázce přidám odkaz na konkrétního člověka, který otázku položil! 🙂

@wallizuza + @nela.polakCO TĚ PŘIVEDLO K FOCENÍ?

K focení jsem byl vedený už nějak odmalička, akorát jsem tehdy nějak nechtěl úplně jít touto cestou, takže jsem opravdu dlouhou dobu nefotil. Jo, občas jsem si cvaknul něco na mobil, ale nebylo to nic moc velkého. Přibližně tři roky zpátky jsem si ale založil svůj tehdejší blog, kde jsem věděl, že by bylo dobré články proložit nějakými obrázky, abych čtenáře neodradil dlouhým textem bez žádné „pauzy“, řekněme. Nejdříve jsem fotil na mobilní telefon, který fakt neměl dobrý foťák, ale stejně se to mým čtenářům líbilo. To je sice super, ale chtělo to něco nového a lepšího – takže se mi dostal do rukou můj „první“ foťák OLYMPUS E-PL8 a s tím to celé začalo! 🙂

@marketa_v_troubeCO BYS NEJRADĚJI FOTIL? COKOLI NA SVĚTĚ

To je strašně těžké, jelikož fotím opravdu krátkou dobu (v nejbližších dnech to bude přesně jeden rok), ale můžu Ti říct, kdy jsem se při focení cítil fakt asi nejšťastnější. Poprvé to bylo asi na festivalu, kde jsme se my dva poprvé setkali. Tehdy jsem vlastně dělal REPORTÁŽNÍ FOTOGRAFIE, což bylo něco, čeho jsem se fakt bál, ale bylo na tom super, že se jednalo o focení s lidmi, kde šlo zachytit nějakou tu pohodu, dobrou atmosféru a emoce. S tím se vlastně pojí i to, že podruhé jsem se cítil šťastný, když jsem fotil svoje první příběhové fotky. Jasně, je to především z pohledu nějakého, řekněme „režiséra“, pak fotografa a trošku (s nadsázkou řečeno) i herce, ale prostě zachycování lidských emocí a vztahů – jo, toho bych se chtěl držet. Samozřejmě je třeba si k tomu započítat i portréty, Markét! 🙂

@macakoblencovaJE JASNÝ, ŽE TĚ ZAJÍMÁ HISTORIE A ŽE TĚ TO TÁHNE K PAMÁTKÁM, HRADŮM, APOD. ZAJÍMALO BY MĚ ALE, JAK SES DOSTAL K TĚM VŠEM, KDE JSI PRACOVAL?

Díky moc za skvělou otázku! 🙂 Těch památek je přeci jenom víc, takže to zkusím co nejvíce zestručnit. Každopádně první památkou byly STARÉ HRADY nedaleko Jičína. Tam jsme byli jednou s rodinou na výletě a hodně se mi líbil ten nápad, jak vymyslet zajímavý program na památce pro rodiny s dětmi. Tehdy jsem tam přišel na brigádu, ale bohužel jsem nedostával tolik prostoru a tak jsem se časem rozhodl, že skončím. Nemělo to cenu, já z toho byl nešťastnej a to by se časem akorát nabalovalo.

Poté následovala cca roční pauza, načež jsem si jednou řekl, že bych rád provázení ještě jednou zkusil, načež jsem přešel do DĚTENIC, které jsou vzdáleny od mé první památky opravdu jen pár kilometrů. Tudíž to byla oblast, kterou jsem znal a víceméně se jednalo o stejný koncept programu pro rodiny s dětmi (I KDYŽ!). V Dětenicích jsem se naopak chytil od začátku, prostoru jsem měl opravdu hodně, což ale postupem času vedlo k tomu, že jsem neznal skoro nic jiného, než jenom provázení. Jak asi sama víš, tak „všeho s mírou“ a to bylo něco, co jsem postupně úplně zazdil. Poté se objevilo ještě několik zásadních věcí, které bych tu ale nerad rozebíral. 🙂

Následoval poměrně nečekaný, ale přesto vytoužený „přestup“ (fotbalově řečeno) na HOSPITÁL V KUKSU! Tam jsem strávil přesně 3 roky a byla to pro mé prohlídky asi ta největší škola. Potkal jsem zde lidi, od kterých jsem se spoustu naučil a se kterými jsem i dnes v kontaktu – někdy dokonce i pracovním MIMO Kuks. 🙂 Poslední rok (2019) jsem už ale pociťoval, že je potřeba jít dál, načež v tom hrálo roli více aspektů. Dokonce jsem byl rozhodnutý, že rok 2019 bude můj poslední rok, coby průvodce. Upřímně říkám, že jsem neměl už žádnou chuť v této práci pokračovat. No ale nakonec vše dopadlo jinak, než jsem sám čekal, načež jsem dnes průvodce, který je smluvně vázán k pražské INVALIDOVNĚ! 🙂 Bude to zase nová výzva, doopravdy se na tuto kapitolu provázení těším a bude to moje poslední památka, kde budu provázet. Doufám, že se zastavíš – budu se těšit! 🙂

@hanakreJAKÉ JE PRVNÍ SLOVO, KTERÉ TĚ NAPADNE, KDYŽ SE ŘEKNE „FOCENÍ“?

Určitě TRPĚLIVOST! Já jsem samozřejmě už od prvního dne, kdy jsem měl svůj „první“ foťák v ruce, chtěl mít fotky stejně dobré (ne-li lepší), jako fotografové, které na Instagramu sleduji. Je taky fakt spousta momentů, kdy člověku prolítne hlavou myšlenka, že se „na to vybodne„! Přitom je to strašná kravina, protože právě bez té trpělivosti člověk NIKDY NIČEHO NEDOSÁHNE! Je třeba prostě jít k tomu focení pokorně a vždycky se má co učit. No a musí mít štěstí na lidi, kteří mu dají zpětnou vazbu, ale zároveň ho nezatlučou do země argumenty, proč by se nikdy neměl focení věnovat.

Dovoluji si udělat ale ještě jednu věc – doplním to ještě o jedno slovo, které mi vyvstane na mysli, když se řekne „focení„. Focení je totiž takový můj SEN! Chci v této oblasti (stejně jako v oblasti blogování) něčeho dosáhnout a můj velký sen je, abych mohl být fotografem portrétů nebo různých akcí. Ano, rád bych se ČASEM vypracoval k tomu, abych mohl mít svou zálibu zároveň jako nějaký zdroj příjmu. K tomu ale vede dlouhá cesta… 🙂

@nela.polakMÁŠ NĚJAKÉHO ČLOVĚKA, KTERÝ TĚ INSPIRUJE V ŽIVOTĚ, FOCENÍ…?

Neli, děkuji Ti za otázku! 🙂 Určitě takové lidi v životě mám. V mém životě to je třeba moje mamka, protože bylo mnoho situací v životě, které ustála tak, že se tomu sám zpětně dost divím. Vždycky tu se mnou byla a to je něco, na co třeba nemají všichni úplně štěstí. Předala mi toho spoustu a co se týče vzoru do života, je to určitě moje maminka.

V rámci focení mám inspiraci v Hanče, kterou jsem zmínil v předchozím článku MOJE INSPIRACE, kde jsem také zmínil moje oblíbené blogery, tak mrkni! 🙂 Co se týče ale čistě fotografa, tak asi řeknu @blackarta, který rovněž fotí pro ONEMANSHOW, kterou znáte díky Kazmovi, ale i pro český fotbalový nároďák. Zcela otevřeně, Štěpán je fakt borec a jsem rád, že pro naši fotbalovou reprezentaci fotí právě on… 🙂

ZÁVĚREM

Tak jo! Naše menší ranní setkání se dostalo ke konci, byť to bylo trošku delší, než jsem čekal. Každopádně doufám, že jste si tento Q&A článek užili a dozvěděli jste se něco nového. 🙂 Budu moc rád za vaše KOMENTÁŘE a pokud vás napadá nějaká další otázka, kterou byste mi rádi položili, napište mi ji. Třeba někdy udělám článek podobný tomu dnešnímu a uděláme pokračování! No a moje otázka na vás zní: KDO JE VAŠIM ŽIVOTNÍM VZOREM A PROČ? 🙂

Mějte se krásně, dávejte na sebe pozor a zase příště!

Váš Aleš

Aleš Otava
Aleš Otava - 26 let, bloger, fotograf, průvodce - Invalidovna (památka pod správou Národního památkového ústavu)

6 komentářů

  1. Markéta napsal:

    Líbí se mi na Tobě, jak jdeš naplno do toho, co Tě baví. ☺️❤️

  2. Veki napsal:

    Ahoj! 🙂 Mě inspiruje hodně lidí, ale i míst nebo myšlenek. Zkrátka snažím se vnímat věci kolem sebe a čerpat z nich to nejlepší…

  3. Eva F. napsal:

    Ahoj Ali,
    Článek se mi líbí, je pro mne zase něčím nový 🙂
    Ptáš se na vzory. Žádné nemám ale moc fandím těm, co vlastní pílí jdou za svým snem aniž by šli přes mrtvoly. Takovým, co když se stanou opravdu úspěšnými jsou stále stejní a nemají potřebu se vyvýšit nad jiné.
    Ty máš spoustu skvělých nápadů, scénářů a já se těším až budeš mít možnost je zrealizovat a ukázat nám výsledek.
    Žádnou otázkou jsem nepřispěla, tak se zeptám teď 🙂 Všichni tak nějak víme nebo tušíme co bychom chtěli dělat. Většinou ale děláme něco jiného a to co chceme může být aspoň naším koníčkem. Je ale nějaká práce, která se Ti natolik příčí, že bys ji dělat nechtěl? :)) Měj se hezky. pa E.

  4. Necroparanoia napsal:

    V Dětenicích se mi líbilo, i když na tyhle interaktivní prohlídky moc nejsem a spíš mám raději prolézání zřícenin na vlastní pěst. Většina zámků je pro mě moc zrekonstruovaných, ale když umí průvodce udělat výklad zajímavým, tak baví i mě 😀

  5. Nela napsal:

    Moc hezký článek ☺️

  6. Henretta Wottonová napsal:

    Ahoj, já bych měla pár otázek – na fotkách je vidět, že nosíš prsten. Jaký má ten prsten pro Tebe symbol? Nemyslím to zle, ale přece jenom šperky jsou na mužích dost nezvyklé 🙂
    Máš nějakou hranici, co bys už nezveřejnil? Ať už v rámci blogu, nebo v rámci focení?
    V tomhle článku mluvíš hezky o svojí mamince, takže se nabízí otázka – jaký názor má na blogování a focení Tvoje rodina? Podporují Tě, nebo…?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.