KDE PROVÁZÍM?

KDE PROVÁZÍM?

Kromě toho, že studuji, fotím a bloguji, rovněž také pracuji jako PRŮVODCE NA ČESKÝCH PAMÁTKÁCH. Průvodcovské činnosti se věnuji od roku 2015, kdy jsem se poprvé stal průvodcem na hradu a zámku Staré Hrady nedaleko Jičína. Tato první kapitola mého průvodcovského příběhu bohužel nebyla příliš dlouhá a tudíž následoval „přestup“ do zámeckého resortu Dětenice.

V Dětenicích jsem však byl v roce 2016. Je tedy zřejmé, že jsem měl mezi Starými Hrady a Dětenicemi menší přestávku. V dubnu 2016 jsem se ale jako průvodce angažoval na jedné z nejnavštěvovanějších památek v ČR, která zároveň slouží jako návrat do středověku díky zdejší vyhlášené krčmě. Ano, je to ta krčma, kde na vás mluví stylem: „Tak co, holoto? Co tady budete žrát?“ 🙂 Zde jsem provázel základní prohlídkový okruh zámku, rovněž ale i okruh zdejšího pivovaru či pekla. Pokud si dobře vzpomínám, poslední jmenovaný okruh je dnes již zrušený.

V Dětenicích jsem provázel buď klasickým stylem či hereckým. To znamená, že prohlídka byla kostýmovaná a v drtivé většině se jednalo svým způsobem o divadelní představení, které mělo jeden jediný úkol – pobavit návštěvníky. Vyzkoušel jsem si tedy role zámeckého komořího, prince, upíra, ale i ježibaby. Mohu tedy říct s určitou nadsázkou, že jsem si splnil svůj sen stát se hercem… 🙂 Ačkoli ale byla dětenická kapitola z mého pohledu (coby průvodce) velice zajímavá, koncem téhož roku (tj. 2016) jsem po jistých událostech došel k závěru, že je potřeba jít novou cestou.

V roce 2017 jsem se stal průvodcem NPÚ (tj. Národního památkového ústavu) na HOSPITÁLU KUKS nedaleko Dvora Králové nad Labem. Hospitál Kuks je další z nejnavštěvovanějších památek v ČR a vysloužil si označení „Perla českého baroka„. Ač jsem pochopitelně pod ziskem velkého památkářského ceny „Europa Nostra“ nebyl nijak podepsaný, mohl jsem si s ostatními tento úspěch Kuksu užít již začátkem roku 2017, kdy jsem měl za sebou první prohlídky. Abych to vysvětlil, „Europa Nostra“ byla toho roku Kuksu udělena za úspěšnou rekonstrukci (obnovu) areálu barokního hospitálu „Kuks – Granátové jablko„.

Průvodcem na Kuksu jsem byl mezi lety 2017 – 2019, tudíž jsem zde strávil tři zajímavé sezóny. Každá byla něčím jiná a vzhledem k tomu, že jsem vždy provázel rád, jsem si mohl užít vyprávění tisícům návštěvníkům z celého Česka, Slovenska a dalších světových zemí. Byla to veliká a cenná zkušenost, že jsem mohl být jedním z nejvytíženějších průvodců na této skvělé památce, která bude mít vždycky místo v mém srdci a rád se na ni budu vracet v pozici návštěvníka. 🙂 Přesto jsem na jaře 2019 dospěl k závěru, že bude nejlepší kapitolu „Kuks“ uzavřít. Byl jsem rozhodnutý a ačkoli jsem toto své rozhodnutí poprvé prozradil na podzim toho roku (tedy v závěru průvodcovské sezóny), snažil jsem se naplno užívat prohlídek bývalého špitálu ve Východních Čechách.

Co se týče roku 2020, vybral jsem si jako svou úplně poslední památku INVALIDOVNU v pražském Karlíně. Projekt Invalidovny se mi zamlouval již v roce 2019, kdy jsem ji třikrát navštívil, coby návštěvník. Ačkoli jsem se velmi těšil na jarní start průvodcovské sezóny 2020, přišla koronavirová krize, která způsobila nouzový stav v České republice, načež i uzavření veškerých památek. Sezóna se tedy o dva měsíce posunula a svůj průvodcovský debut si mohu připsat na 5. června 2020.

Invalidovna je skutečně poslední památka, na které se provázení hodlám věnovat. Nedokážu říct, kdy přijde ta chvíle, až budu chtít s touto prací skončit, jelikož nic konkrétního neplánuji. Ačkoli se nejedná o tolik navštěvovanou památku, jako v případě Starých Hradů, Dětenic či Kuksu, tak se na tuto etapu těším.

Tak co? Uvidíme se? 🙂